Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Malíř a sběratel Miloš Malina a jeho pozůstalost ve Středočeském muzeu v Roztokách
Hůlková, Martina ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce představuje málo známého umělce a sběratele Miloše Malinu, který je výjimečný v tom, jak obě vášně propojil ve své umělecké tvorbě. Práce se zabývá hlavně jeho odkazem uloženým ve Středočeském muzeu, kde se nachází celá jeho pozůstalost, kterou Malina, ještě za svého života, odkázal Středočeskému muzeu. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí, které představí jak samotného umělce, tak i jeho pozůstalost. V závěru pojednává o Malinově tvorbě. První část se zabývá jeho životem, studiem a zaměstnáním. Dále se věnuje jeho uměleckému stylu, ve kterém nebyl nijak vyhraněn, avšak ovlivněn byl třeba některými uměleckými přáteli jako byli: Filla (inspirace jeho kubistickou malbou), Špála (stejné zaujetí pro modrou barvu), ze zahraničních umělců pak Cézanne (od něj využil pro svá zátiší jablka). Velkou inspirací byly ženy, které ho obklopovaly celý život. Se zaměřením na to proč a podle čeho si je vybíral a také co mu na nich přišlo zajímavé. V druhé části se nastíní, jak se celý odkaz dostal do Středočeského muzea. Uvede se i to, jak byla pozůstalost tematicky rozdělena a uložena do jednotlivých depozitářů. V závěru se konstatuje, jak se v jeho uměleckých dílech prolínala i sběratelská vášeň.
Znojemský cyklus a problém vývoje české monumentální malby ve 12. století v kontextu střední Evropy
Louženská, Monika ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Všetečková, Zuzana (oponent)
Monika LOUŽENSKÁ: Znojemský cyklus a problém vývoje české monumentální malby ve 12. století v kontextu střední Evropy. Tato diplomová práce rozvíjí námět bakalářské práce, zaměřené na výzdobu rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě a věnuje se otázce dalšího vývoje české monumentální malby ve 12. století. K dnes známému fondu českých nástěnných maleb 12. století je počítána výzdoba kostela sv. Kateřiny ve Znojmě, sv. Klimenta ve Staré Boleslavi, sv. Jiří na Pražském hradě, sv. Petra v Praze na Poříčí a sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou. Svými východisky a formou se k těmto památkám pojí též malby, datované na počátek 13. století, dochované v kostele sv. Václava v Praze na Proseku, Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích, sv. Vavřince v Praze pod Petřínem, sv. Jana a Pavla v Krtni a sv. Jakuba ve Stříbrné Skalici - Rovném. Stěžejní částí je rozbor jednotlivých dochovaných malířských děl, vycházející z metod ikonografické a formální analýzy a zohledňující dosavadní bádání, restaurátorské zprávy i starší dokumentaci. Zabývá se obsahem maleb a jejich stylovými kvalitami a hledá jejich východiska, řeší též otázky datování, typu a původu objednavatelů. Studie nahlíží na zpracovávané téma i z hlediska historického kontextu. Dále sleduje vzájemné vazby a podobnosti mezi danými malbami a hodnotí jejich...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.